Skupinové malování

Ukázky skupinové práce

Od září se skutečně pravidelně každý týden scházíme na tři hodiny společné práce, převážně výtvarnými prostředky. Naše setkání mají vždy podobné uspořádání: na úvod si povídáme o tom, co nám přinesl uplynulý týden, jak se cítíme, jakou máme náladu apod., přitom si dáme čaj a třeba ještě něco sladkého...

Pak následuje nějaká rozehřívací aktivita, nějaká hříčka, při které kreslíme či malujeme společně nebo v párech či ve skupinkách, abychom se uvolnily a oprostily se od každodenních starostí, zároveň tak máme možnost zažít určitou mezilidskou interakci a vzájemně si sdělit jak na nás působila. Pokaždé se přesvědčujeme o tom, že každý z nás vnímá podobné zadání trochu jinak, někomu se líbí zatímco jinému je nepříjemné, liší se také výtvarné zpracování a pojetí. Velkou výhodou je možnost o těchto prožitcích volně mluvit, což je v běžném životě téměř výjimkou. Ukázky rozehřívacích aktivit i zpracování hlavních témat můžete vidět na obrázcích v galerii.

Na každé setkání mám připravené hlavní téma, které výtvarně zpracováváme každý sám za sebe. Tato témata na sebe vzájemně navazují. Začínám krátkou relaxací pro uvolnění a lepší navázání kontaktu se sebou. Na závěr relaxace pak přiblížím dané téma malou imaginací. Pak si každý zvolí formát papíru, materiál i způsob zpracování tématu. Samotné malování trvá kolem 30-45 minut, je to individuální, často každý vytvoříme i více obrázků než jeden..

Závěrečná část setkání je věnována skupinové reflexi našich artefaktů. Kdo má zájem, může svůj obraz ukázat ostatním, kteří se k němu vyjadřují, pokud chtějí. Získáváme tak možnost zjistit, jak náš výtvor působí na druhé, co oni v něm nacházejí, co my sami třeba vůbec nepostřehli, ale co je velmi důležité. Při této společné práci se dostávají na povrch zasuté problémy a nedořešená témata, a hlavně vyplouvají souvislosti, které jsme si dosud neuvědomovali. Souvislosti se objevují také při srovnávání zpracování jednotlivých témat.

Při tomto závěrečném povídání zjišťujeme, že nejsme sami, kdo má nějaký problém, že ostatní mají podobné problémy, nebo naopak úplně jiné. Joúžasná možnost sdílet své pocity s podobně naladěnými lidmi, vědět, že všechno je v pořádku a že se nemusíme se za nic stydět. Je to také možnost poznat, že i když jsme si podobní, jsme každý jiný a přijmout svou vlastní jinakost či nedokonalost. Můžeme si vzájemně předávat životní poznatky a zkušenosti.

Čím déle se skupina schází, tím více si její členové důvěřují a cítí se spolu dobře, tím více se uvolní a tím více se také o sobě dozví. Dalším pozitivním jevem je postupné uvolňování blokád a zvýšení tvořivosti, obrázky jsou spontánnější a působivější. Už jen samotná práce s barvami způsobí, že se člověku uleví a zároveň se tím léčí. Velkou radostí je prohlížet si, co už jsme vytvořili, i když jsme zpočátku byli ke svým schopnostem hodně skeptičtí. Odevzdáním se tvůrčímu procesu při malování se učíme žít svůj život jako tvůrčí proces.

	Autorka toto téma znázornila pro sebe netypicky uvolněným výtvarným stylem, temperou pokryla celou plochu velkého formátu. Téma moje dítě na louce se tak ukazuje velmi důležitým. Autorka při meditaci zažívala léto, prázdniny, jak leží na zádech, všude kolem je tráva a ona přes řasy pozoruje zapadající slunce, naslouchá zvukům trávy, lučních koníků a ostatních drobných zvířátek, vnímá vůni lučních květin a cítí se být v klidu a v pohodě. Dovede odpočívat a užívat si života plnými doušky.
	Téma: Moje ženství. Autorka v meditaci vnímala dělovou kouli obíhající planetu, červenou barvou znázornila sílu a také menstruaci, kterou považuje za symbol ženství. Při malování obrázku však se necítila příliš spokojená. Tento obrázek je barevně velmi výrazný, obsahuje základní barvy a rychlý pohyb. Dává tušit velkou energii, ráznost a odvahu, až neklid a prudkost. Tento obrázek vykazuje určitou souvislost s obrázkem tatínka, zatímco druhý obrázek na téma ženství je mnohem jemnější, něžnější a barevně i stylově bližší obrázku maminky. Zdá se, že jde o dva různé aspekty ženství, vzájemně těžko slučitelné, odtud možná pramení její nespokojenost při malování.
	O několik týdnů později namalovaný obrázek stejné autorky, na téma Dospívání. V meditaci vnímala květ lilie na listu, cítila jemnost. Při malování se v ní něco změnilo, uvědomila si, že do té doby své obrázky podepisovala pseudonymem, nyní našla odvahu podepsat se svým jménem. Může to být symbol ochoty přijmou za sebe zodpovědnost. Obrázek působí velmi jemně, vyzařuje z něj klid a potřeba ochrany pro křehký květ lilie, pro křehký proces dospívání. Většina skupiny tento obrázek vnímala velmi pozitivně a harmonicky.
	Téma Mé vnitřní dítě vnímala autorka v meditaci radostně, dítě plné energie a radosti, zároveň se cítí bezpečně, protože je pod ochranou anděla. Z obrázku je cítit výraznou ohnivou energii a vášeň, zároveň je zajímavá potřeba bezpečí a ochrany nějakou vnější silou či nadpřirozenou bytostí, která je však na obrázku poměrně malá. Centrální útvar zemité barvy může znázorňovat potřebu kontaktu se zemí. Skupina uváděla asociace porodu, placenty, krve (životní energie)…
	Obrázek na téma Osamělého dítěte: autorka v dětství zažila velký strach při požáru když hořelo u sousedů a ona byla sama doma. Přesto oheň miluje a ráda si s ním hraje. Celý život trpí strachem z uzavřených prostor (=bedna, jáma). Obrázek působí až děsivě realisticky vystiženou hlubokou jámou a ohněm uzavírajícím bednu, z níž není úniku. Můžeme v tom vidět například strach ze spoutanosti a ztráty svobody, ze závislosti, bezmoci, zároveň strach z agresivity.
	Další obrázek této autorky namalovaný o několik měsíců později na téma Agresivita, hněv. Použila velmi podobné barvy jako na předchozím obrázku, ale spojila je úplně jiným způsobem, pokryla souvisle celý papír. Z obrázku je patrný mnohem větší klid, ostny na větvičce cesmíny nepůsobí nebezpečně. Tento i předchozí obrázek navíc vykazují souvislost s obrázky Strachu a Žárlivosti.
	Další ukázka zpracování tématu Moje dítě na louce. V autorce vyvolalo představu slunného léta, kdy se může na louce schovat do stínu košatého stromu, dívat se na jeho šumivé větve a poslouchat život přírody a hlasy ostatních kamarádů. Strom je namalovaný jemně a průsvitně, po slunečním žáru skutečně ani památky, obrázek působí klidně a svěže. Objevuje se zde potřeba ochrany a zklidnění, splynutí s přírodou a životem, víc než energie a pohyb.
	Obrázek na téma Mé ženství, které autorka pociťovala velmi jasně. Cítila, že život plyne a neustále se mění a občas máme štěstí a potkáme duhový most. Obrázek je radostný, ve vodě řeky pod mostem jsou víry, možná trochu nebezpečné, jako život sám, pak se hodí takový duhový most. Zajímavý je také jeden z listů palmy, který sahá až k zemi, je barevně výraznější a zřejmě tak těžký, že palmu ohýbá. Palma také jako jediná na obrázku má pevný obrys pastelkou jako výraz snahy udržet si malování (emoce) pod kontrolou.
	Přátelské síly ve mně od autorky předchozího obrázku: „Tak uvnitř té fazolky jsem já, přátelé, ukrytá v klubíčku nekonečna. Sviťte mi na cestu.“ Obrázek je provedený velmi jemně křídami, výraznější je fazole s výraznou slupkou, která vyvolává otázku, zda se světlo vůbec může dovnitř dostat, zda fazole vůbec o nějaké přátele stojí. Možná spoléhá více na sebe.
	Warning: printgalitems(txt/hela4.txt) [function.printgalitems]: failed to open stream: No such file or directory in /home/www/malujsi.com/gallery/arte_skupiny/plzen05/album.php on line 117 Warning: printgalitems() [function.include]: Failed opening 'txt/hela4.txt' for inclusion (include_path='.:lib64/php') in /home/www/malujsi.com/gallery/arte_skupiny/plzen05/album.php on line 117
	Co potřebuje moje vnitřní dítě: autorka namalovala dva obrázky. Dítě je znázorněno žlutou energií, potřebuje ochrannou náruč matky a otce, které jsou znázorněné červenou a modrou barvou. Červený kalich je pevný i pružný, podle potřeb dítěte, a otevřený, aby se časem mohlo odpoutat a osamostatnit. Na druhém obrázku měla potřebu „dotvořit“ původní vizi z meditace zvýrazněním linií, které mohou připomínat realitu, kontrolu a nutnost přijmout je a tím dospět.
	Moje mužství: Modrý, lesklý a hladký jehlan si ubíhá kamsi do modrého prostoru. Jehlan je zkroucen a poset malými, ale zato výraznými žlutými body. Nedaleko od jehlanu se vznáší rožovo-žhavě-oranžová koule. Z koule se natahuje bezpočet tenkých a dlouhých možná makadel. Makadla navazují kontakt s okolním světem. Na konci makadel jsou ty samé žluté body jako na jehlanu. Je tu patrná souvislost s body na jehlanu a kouli, snad byla makadla kdysi přilepená na jehlanu, snad k němu teprve směřují.
	Maminka. Autorka vnímala vlnící se energie, barvy měnící se od modré po zelenou a neustále přecházející jedna v druhou, a dvě proplétající se pohyblivé stříbřité stužky neustále měnící tvar. Mohou symbolizovat nezachytitelnost, neurčité vnímání matky, slunce uprostřed může symbolizovat zdroj energie, ze kterého lze čerpat, který je ale obklopený poměrně studenými barvami.
	Warning: printgalitems(txt/obr7.txt) [function.printgalitems]: failed to open stream: No such file or directory in /home/www/malujsi.com/gallery/arte_skupiny/plzen05/album.php on line 117 Warning: printgalitems() [function.include]: Failed opening 'txt/obr7.txt' for inclusion (include_path='.:lib64/php') in /home/www/malujsi.com/gallery/arte_skupiny/plzen05/album.php on line 117
	Téma: Moje ženství: autorka se v meditaci cítila plná energie, měla potřebu znázornit ten mohutný strom - pevné spojení se zemí a na druhé straně živelnou energii. Obrázek skutečně působí hodně energicky, obsahuje zelenou barvu stromu, žlutooranžové slunce a kruhové útvary tmavočervené a modré barvy. Můžeme v tom vidět jistotu a tvořivost čerpané ze spojení se zemí a s minulostí, optimismus, energičnost, odvahu, aktivitu, a zároveň určité napětí či konfliktnost ve spojení červené a modré, symbolizující vášnivost, konflikt mezi činností a klidem, aktivitou a pasivitou, kontrolou a důvěrou. Možný je nepřiznaný problém s agresivitou.
	Zkoumání možností výtvarného materiálu – možnost nechat vodové barvy libovolně rozpíjet jedna do druhé a sledovat jejich účinky na psychiku. Ve druhé části obrázku je použita zcela opačná technika – hutné temperové barvy a hranaté tvary vyvolávající pocit tíže a nehybnosti.
	Toto je mandala vytvořená celou skupinou. Vyjadřuje jednotlivé prvky spojené do jednoho celku. Výsledek působí poměrně harmonicky, vypovídá o pocitu skupiny v době malování.
	Společný obraz tří žen, bez určení tématu, každá si vymezila své teritorium a na něm pracovala, postupně docházelo k prolínání a zasahování do teritoria ostatních dvou. Až po skončení práce jim celý obraz, když od něj odstoupily, připomínal embryo.
	Téma: Moje ženství: Modré vajíčko si hoví v červené misce, která je chrání, barvy přecházejí jedna do druhé. Velmi výrazný a dynamický obrázek, může vypovídat o prolínání mužských a ženských prvků a o potřebě ochrany.